Fotogalerii z akce naleznete ZDE
Dne 5.9.2017 jsme jeli se školou Trivis na adaptační kurz do cyklocampu pod Landštejnem. Cesta vlakem ubíhala velmi rychle, ale zbytek cesty do cyklocampu byl horší, protože trasa dlouhá 10km byla vyčerpávající, ale bylo to tím, že se šlo pěšky. Po velmi náročné cestě jsme došli do cyklocampu, kde jsme si rozdělili pokoje a poté jsme šli na večeři. Po večeři nám čtvrťáci připravili večerní hru, kde bylo cílem doběhnout a dojet na kole v tom nejlepším čase. Nakonec jsme měli večerku o půl jedenácté. Kolem půl čtvrté ráno, nás vzbudili čtvrťáci a museli jsme si do pěti minut sbalit tři nejdůležitější věci(spacák, baterku, kapesní nožík) a museli jsme se seřadit do skupiny. Poté jsme běželi k lesu, kde jsme museli otevřít spacák a spát. Po deseti minutách nás opět vzbudili a šli jsme zpátky do pokoje. Brzo ráno v sedm hodin jsme měli budíček, rozcvičku, běh. Po snídani a třiceti minutovém odpočinku nám čtvrťáci připravili různé aktivity v lese na lanech a v tělocvičně hry s učitelama. Po obědě jsme měli odpočinek. Poté si nás instruktoři zavolali do klubovny a vytvořili jsme skupiny a dostali jsme mapu, se kterou jsme se museli oklikou dostat zpátky do campu. Po večeři a odpočinku jsme běhali do polí, kde byly sklenice se svíčkami a různými slovy. Po náročném dni jsme se dostali na pokoj. Večerka byla v jedenáct hodin. Ráno budíček v sedm hodin a rozcvička po které následovala snídaně a odpočinek. Poslední den byl volnější. Třídy 1A, 1B a 1C soupeřily mezi sebou v různých časových disciplínách. Naše třída se umístila na druhém místě. Po soutěžích jsme šli do klubovny, ve které se vyhlašovali vítězové celého adaptačního kurzu. Po vyhlášení výsledků následovalo balení věcí do tašek a kufrů. Poslední den byl zakončen obědem a trestem holek z pokoje číslo 10. Cesta zpátky byla trošku komplikovanější, protože z campu nás do Slavonic odvážela auta po skupinách. Cesta vlakem byla opět super i s přestupem v Kostelci. Všichni jsme si to velmi užili a doufáme, že podobná akce nás bude opět brzy čekat.
S Láskou 1.A
Vážení čtenáři, spolužáci a budoucí prváci.
Po skončení letních prázdnin, jsme se myslím, všichni těšili na úterý 5.září, kdy nás čekalo seznámení mezi třídami formou sportovních aktivit. Letos jsme tři třídy prváků, takže nás byla tlupa. 🙂 Sraz jsme měli v Jihlavě na vlakovém nádražía odtud jsme jeli všichni z prvních ročníků, třídní učitelé a tělocvikáři do Slavonic. Cesta vlakem trvala kolem dvou hodin, ale uteklo to celkem rychle, pokukovali jsme po sobě 🙂 a povídali si. Od vlaku jsme šli deset kilometrů do nedaleké vesničky Landštejn.
Šli jsme převážně lesem nebo polními cestami. Párkrát jsme zastavili a hráli různé seznamovací hry. Nakonec jsme všichni úspěšně dorazili do cyklocampu. Učitelé nám dali pauzu na odpočinutí – přišla vhod. 🙂 Byli jsme rozděleni do pokojů, kde jsme se ubytovali.
Netrvalo dlouho a zavolali nás do jakýsi „klubovny“, kde nám učitelé řekli o průběhu pobytu. Na každou hru jsme byli v jiný skupině, takže jsme se skoro všichni seznámili. Možná výhoda seznamování byla, že jsme nosili na krku visačku se jménem. Všechny hry byly dobře naplánované, ať už to bylo běhaní po tmě s baterkami, skládání vět a básniček, hry v tělocvičně, připravené menší lanové centrum a různé fyzicky náročné úkoly.
Večer jsme lehli do postele a byli rádi , že ležíme. 🙂 Nečekaná akce byla kolem 4. ranní hodiny…
„VSTÁVEJTE! Máte pět minut, abyste si sbalili spacáky a šli ven.“ Pak jsme běželi kousek do lesa a tam si rozbalili spacáky a pěkně si na mechu ustlali. 🙂 Nakonec to byl jen planý poplach amy se asi po 15-ti minutách sbalili a šli spát na ubytovnu. Ráno jsme byli všichni naprosto „čilí a neunavení“, a tak přišla rozcvička.
Průběžně jsme za trest klikovali nebo zpívali, když jsme mluvili sprostě, zapomínali jsme si visačku a nebo přišli pozdě na rozcvičku. Poslední den jsme dopoledne hráli spíš hry pro zábavu s třídními učiteli. Končili jsme obědem a na cestu zpět jsme dostali balíček (řízek). 🙂 Od cyklocampu k nádraží nás dovezla auta, což jsme uvítali.
Rozloučili jsme se a myslím, že každý s dobrým pocitem, zážitky a dobře unavení jsme se rozjeli do svých domovů.
Za všechny děkuji všem učitelům a studentům za perfektní přípravu a přístup k nám. 🙂
(třída 1.B)
Adaptační kurz 1.C
Milí čtenáři, zde bych vám chtěl popsat jak vypadal náš adaptační kurz, který se uskutečnil ve dnech 5 – 7.9.2017.Cílem kurzu bylo, abychom se poznali, seznámili,a to nejen mezi námi žáky, ale abychom také poznali učitele. V deset hodin ráno jsme se sešli na vlakovém nádraží,kde jsme byli skoro všichni.Paní učitelka si od některých z nás vybrala dokumenty a za chvíli jsme nastoupili do vlaku směr Slavonice.Ve vlaku jsme se seznamovali, poslouchali hudbu, hráli karty.Po cestě za námi nastupovali spolužáci,kteří nenastoupili v Jihlavě.Cesta trvala cca 2 hodiny.Ihned jak jsme vystoupili,tak na vlakovém nádraží čekala dodávka ,aby nám odvezla věci do cyklocampu nedaleko obce Landštejn,kam jsme my museli dojít pěšky.Takže jsme šli po cestě lesem asi deset kilometrů. Během této cesty jsme se naobědvali,dostali jsme čísla, hráli hry.Jak už jsem zmínil, že jsme dostali čísla,tak to bylo z toho důvodu, že učitelé si nemohou zapamatovat 82 lidí,protože jsme tam byli i se spolužáky z „áčka“ i z „béčka“.Dorazili jsme do campu, kde na nás čekali další učitelé a čtvrtáci s připravenými aktivitami.Měli jsme nějáky čas abychom si vybalili věci a šli jsme na první aktivity,které vždy byly v teamu s někým jiným,abychom se všichni seznámili.Každý večer byla noční hra.Ráno kolem čtvrté hodiny se otevřely dveře a z chodby slyšíme: „Máte pět minut, sbalte si nejdůležitější věci.“ Vybíháme ven s baťohama, přepočítáme se a běžíme do lesa, kde jsme si rozdělali spacáky a snažili jsme se usnout,ale po pěti minutách se ozve zabalte si a běželi jsme zpět do campu a šli jsme spát.Ráno v sedm byl budíček a následovala i rozcvička, která trvala hodinu – v ní jsme běhali, dělali kačenky,žabáky, skákali přes sebe, atd. Rozcvička končila před restaurací, kde jsme se stravovali a tam na nás čekali švédské stoly se snídaní.Po snídani jsme měli volno na osobní hygienu. Poté až do večera jsme plnili aktivity na lanech,běhali jsme,měli jsme orienták,hry, při kterých jsme běhali na louku, na které jsme hledali slova, ze kterých jsme museli poté složit básničku. Během kurzu pár z nás klikovalo a nebo zpívalo za trest – buď za pozdní příchody, zapomenutou vysačku s číslem a jménem atd. Zajimají vás naše pocity po adaptáku? Většina z nás po příjezdu domů ihned objímala svoji postel a byli jsme rádi, že nemusíme nikam chodit,protože jsme skoro ani nemohli, jak nás bolela stehna.
Za celou třídu 1.C Denis Ludvík
