1.A
3.9. jsme se společně s 1.B a 1.C vydali na adaptační kurz. Sraz byl v 10:00 na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě. Když jsme byli všichni, přemístili jsme se na vlakové nástupiště, kam za nedlouho přijel vlak, který nás odvezl do Telče. V Telči jsme přestoupili do autobusů, který na nás čekaly, a jeli jsme směr Slavonice. Ve Slavonicích jsme se opět shromáždili a vydali se na 10km cestu pěšky (nic příjemného pro naše nohy). Šli jsme cca 2h i s přestávkami a v půlce jsme si zahráli seznamovací hru a dostali visačky s číslem a naším jménem. Když jsme dorazili do cyklokempu, kde jsme měli strávit celé 3 dny, byli jsme rozděleni do pokojů po 4 a 6. Pak jsme hráli nějaké společenské hry, abychom se lépe poznali. Ve 21:00 jsme měli mít večerku, ale samozřejmě kdo dneska večerku dodržuje? My to teda nebyli, a tak si pro nás kluci a holky ze čtvrtého ročníku připravili menší překvapení. Cca ve 2:30 nás probudili svým hlasitým křikem, že do určité chvilky budeme venku seřazeni do dvou řad i se spacáky (museli jsme dělat hlavně kliky, co se týče těch visaček, tak kdo ji neměl, musel dělat dalších 10 kliků, což platilo po celou dobu kurzu).
Potom nás nechali normálně spát, ale v 7:00 jsme museli být opět venku seřazeni a čekat na rozcvičku, která začínala během. Pak jsme se dozvěděli program dne: lanová dráha, týmové hry v tělocvičně a poté večerní běhání. Po večerce nás čtvrťáci opět probudili, ale tentokrát jsme nedělali žádný kliky, ale byli jsme uvítáni na Trivis. Ráno se hráli poslední společenskou hru, tentokrát i s třídními učiteli, což byla sranda a řekla bych, že to všechny bavilo. Po obědě jsme byli pomalu rozváženi do Slavonic, kde jsme čekali na autobusy, který nás odvezly do Telče na vlak, a vlak z Telče nás odvezl do Kostelce, kde jsme přestupovali na vlak, který jel přímo na Jihlavu. Děkujeme za krásný zážitek jak klukům a holkám ze čtvrtého ročníku, tak učitelům.
1.B
O kurzu jsme všichni přemýšleli už dlouho, ovšem to, že na něj jedeme, si většina z nás uvědomila až v pondělí, kdy jsme o tom mluvili se svými učiteli.
Na nástupišti, kde jsme se to ráno sešli, byl cítit strach z neznámého, trocha napětí, ale i natěšení, které naštěstí převládalo. Po cestě vlakem a autobusem jsme se vydali pěšky 10km všemi možnými cestami až do cíle. Cesta byla občas náročná, ale po pár kilometrech a přestávce na jídlo jsme zjistili, že to v pohodě zvládneme. I tak jsme ale byli rádi, když jsme tam došli,mohli si vzít svá zavazadla a jít se ubytovat.
A pak to všechno začalo. Dny plné zábavy, ale pro naše neštěstí i tvrdé dřiny, během nichž museli někteří z nás občas překonávat i sami sebe. Nikdo z nás určitě nezapomene na lanovou dráhu, neustálé běhání, noční poplach, který se spustil o půl 1 ráno, a další věci, které jsme museli zvládnout.
Aktivity byly sice trochu náročné, ale s podporou týmu a učitelů jsme všechny úspěšně zvládli. Chtěli bychom proto poděkovat všem učitelům i čtvrťákům, kteří tam s námi byli. A hlavně děkujeme našim spolužákům, díky kterým to byl fakt zážitek.
1.C
Od 3. do 5.9. 2019 jsme se společně s 1.A a 1.B zúčastnili adaptačního kurzu pro 1. ročníky.
V úterý 3.9. jsme se vlakem přesunuli do Slavonic, následně pěšky do cyklocampu u Landštejna, kde celý kurz probíhal. První i druhý den pro nás byl velmi fyzicky náročný. Týmové hry, které jsme hráli, abychom se navzájem poznali, byly zaměřeny především na běh a testovaly naši fyzickou kondici. Žáci 4. ročníků, kteří pomáhali organizovat celý kurz, zajišťovali, že jsme se cítili jako na vojně. První noc nás dokonce o půlnoci vzbudili a se sbalenými spacáky jsme museli vyběhnout ven a vyrovnat se do dvojstupu. Poslední den jsme soutěžili v třídních kolektivech. Do těchto aktivit se zapojili i naši třídní učitelé. Disciplíny jako například jízda v pneumatice, hašení svíčky na hlavě třídního učitele či živý most nám uvíznou v paměti navždy. Poslední den pro nás byl nejzábavnější a myslím, že na něj budeme vzpomínat nejraději.
Na adaptační kurz budeme všichni rádi vzpomínat i přes myší návštěvy na pokojích a naprostou fyzickou vyčerpanost.
