První myšlenky na kurz přišly už o letních prázdninách, ale ten opravdový respekt, přišel až v pondělí při třídnických hodinách. Letmo jsme se bavili o kurzu, ale všichni jsme cítili strach, ale i adrenalin, který nás povzbuzoval.
Nastal den D, den, kdy jsme měli odjíždět na kurz. Ráno vypadalo jako každé jiné, bohužel nebylo. Bylo plné pocitů, kladných i záporných. Pak nastala hodina H a sraz na vlakovém nádraží. Všichni jsme měli jedinou myšlenku – začínají 3 dny plné seznamování, bolesti, zábavy, psychického nátlaku a tvrdé dřiny. Na nástupišti byla velmi hustá atmosféra, všude bylo cítit napětí. Nikdo nevěděl, co nás čeká. Po cestě vlakem nás čekalo neuvěřitelných 10 kilometrů všemi možnými cestami. Ale po několika kilometrech jsme zjistili, že to nic není a všechno to hravě zvládneme. Nejlepší asi byla přestávka na jídlo. Doplnili jsme energii a s tygří vervou jsme se pustili na zbylé kilometry. Dostavení na místo bylo jako osvobození, protože jsme konečně mohli složit hlavu na tvrdou postel. Pak to všechno začalo.
Denní i noční aktivity, které spojily obě naše třídy. Od té chvíle, co jsme dorazili na místo, už nebylo žádné já, bylo jenom my! Díky žákům čtvrtého ročníku a našim učitelům jsme si chvílemi sáhli na naše maximum. Ale také nám pomohli, za což jsme jim všichni vděční. Zjistili jsme, že podpora od spolužáků i z jiné třídy nám dodává odvahu i sílu. Všichni vzpomínáme na lanový park, orientační běh, a hlavně na poplach. Řev starších nastal ve 2:58 ráno.
Po třech dnech na kurzu jsme se zcelili jako tým. Když nastal den odjezdu, těšili jsme se na domov, ale už nám to vše začalo chybět, protože to byly asi nejlepší 3 dny, co jsme mohli zažít. A to jen díky třídním učitelům, tělocvikářům a žákům čtvrtého ročníku. Všem vám moc děkujeme, JSTE NEJLEPŠÍ!!!!!!
Žáci 1.B
Fotodokumentaci z akce můžete zhlédnout ZDE
